vimmer.tomas, Autor na Layno Tour

Jak vyplnit žádost o turistické vízum do Vietnamu

Posted on 24/01/202506/03/2025 by vimmer.tomas

Chystáte se na cestu do Vietnamu a nevíte si rady, jak žádat o turistické vízum? Tento návod jsme připravili nejen pro naše zákazníky, kteří s námi cestují do Vietnamu, ale i pro všechny, kteří chtějí mít jistotu, že při vyplňování žádosti o vízum neudělají chybu. Za dobu, kterou jezdíme do Vietnamu, jsme si prošli mnoha různými situacemi spojenými s vyřizováním víza. Známe možné problémy a víme, na koho se obrátit, pokud budete potřebovat expresní zpracování (i když to není vždy možné).

Připravili jsme jasný postup, jak a kde žádat o elektronickou verzi víza a co k tomu budete potřebovat.

Cena víza 25 USD (cca 630 Kč)
délka víza maximálně 90 dní
vízum obdržíte během 3 pracovních dní

Co budete potřebovat k vyřízení elektronického víza:

Platný cestovní pas: Musí mít platnost minimálně 6 měsíců po plánovaném odjezdu z Vietnamu.
Pasová fotografie: Nově pořízená fotografie ve velikosti 4×6 cm, ve formátu JPG nebo JPEG, s velikostí souboru menší než 2 MB. Fotografie by měla splňovat následující kritéria:
- Pohled zpříma.
- Bez čepice a brýlí.
- Formální oblečení.
- Bílé pozadí.
Sken stránky pasu s osobními údaji: Nahrajte pouze jednu ostrou fotografii stránky, bez ztracených rohů.
Rezervace letu a ubytování: Doporučujeme mít tyto informace připravené, mohou být vyžadovány.
Platba za vízum: Platební karta pro uhrazení poplatku za vyřízení víza.

Postup žádosti o vízum do Vietnamu:

otevřeme tento odkaz
klikneme na ikonu „APPLY NOW“
zaškrtneme dvě políčka (potvrzení o dodržování vietnamských zákonů při vstupu a pečlivém přečtení pokynů žádosti) a klikneme na „NEXT“

Nahrávání fotografie a skenu pasu – foreiners images

Fotografie osoby žádající o elektronické vízum:
- Nově pořízená
- Velikost: 4×6 cm
- Formát: jpg nebo jpeg
- Velikost souboru: méně než 2 MB
- Čelní pohled
- Bez klobouku a brýlí
- Formální oblečení
- Bílý podklad

Fotografie může být pořízena na mobilní telefon, není nutné mít fyzicky fotku pasového formátu
Nahrajte pouze 1 stránku s údaji pasu.
Nahrané fotografie musí být jasné, bez chybějících rohů

po nahrání fotografií systém nesmí hlásit žádnou chybu (špatná velikost nebo kvalita obrázků)
pokud nastane chyba fotografie je nutné zkontrolovat:
- velikost fotografie (nesmí být větší než 2MB)
- formát JPG
- bílé pozadí

1. Osobní informace – personal information

systém si většinu informací dokáže sám zapsat ze skenu pasu (tyto informace dobře zkontroluj)
doplň informace, které systém nedopsal
- Surname – příjmení
- First name – jméno
- Date of birth – datum narození
- Sex – pohlaví (male – muž, female – žena)
- Identity Card – číslo občanského průkazu
- Email – na tento email ti bude vytvořen účet a příjde ti na něj informace o přižazení víza
- Re-enter email: znovu zadej stejný email pro kontrolu
- Religion – náboženství (Křesťanství – Christianity, Ateismus – Atheism)
- Place of birth: místo narození
- Have you ever used any other passports to enter into Viet Nam? – už jsi někdy použil jiný pas pro vstup do Vietnamu (NO)
- Do you have multiple nationalities? – máš více národností?
- Violation of the Vietnamese laws/regulations (if any) – Porušil jsi nějaký vietnamský zákon/předpis? (NO)
zaškrtni „Agree to create account by email“ – souhlas s vytvořením účtu na tvůj email

2. Požadované informace – requested information

To issue e-Visa for – vydání víza pro:
- Single-entry – jeden vstup
- Multiple-entry – pro více vstupů
pro účely našeho zájezdu zaškrtni „Single-entry“
- Grant e-Visa valid from – Udělit e-Víza platná od
- To – do
pro účely našeho zájezdu zadej datum od začátku zájezdu do konce zájezdu +2 dny (pro jistotu v případě zpožděného letu)

3. Informace tvého pasu – passport information

Vyplň údaje z pasu a pečlivě je zkontroluj – vízum může být uděleno i s nesprávnými informacemi, ale v případě, že se údaje nebudou shodovat s těmi v pasu, nebudeš do Vietnamu vpuštěn.
- Passport – číslo pasu
- Issuing Authority/Place of issue – místo vydání (Ostrava, Brno, Praha,…)
- Type – typ pasu (s největší pravděpodobností máš „ordinary (běžný)“
- Date of issue – datum vydání pasu
- Expiry date – datum konce platnosti pasu (platnost musí být delší než 6měsíců od návratu z Vietnamu)
- Do you hold any other valid passports – vlastníš jiný platný pas? (pokud ano musíš vypsat všechny informace i k druhému pasu)

4. Kontaktní informace – contact information

Zde je nutné vyplnit údaje týkající se tvého trvalého pobytu a telefonního čísla (piš bez diakritiky)
- Permanent residential address (declare in case the domestic contact address is different from the current residence) – trvalá adresa v ČR/SK
- Contact address – kontaktní adresa (pokud je stejná, napiš ji znovu)
- Telephone number – telefonní číslo (piš s předvolbou např.:00420732123456)
Emergency contact – kontakt na osobu blízkou (uveď někoho, koho může v případě nehody informovat ambasáda – sourozenec, rodiče, kamarád,..)
- Full name – celé jméno
- Contact address – adresa
- Telephone number – telefonní číslo (piš s předvolbou př.:00420732123456)
- Relationship – vztah ke kontaktní osobě (bratr – brother, kamarád – friend, matka- mother, otec – father)

5. Povolání – occupation

Informace týkající se tvého povolání/studia
- Occupation – zaměstnání (employee – zaměstnanec, retired – důchodce, student – student)
- Occupation Info – typ zaměstnání př.: učitel na základní škole „elementary school„
- Name of Company/Agency/School – název zaměstnavatele/školy
- Position/Course of study – pracovní pozice/obor studia
- Address of Company/Agency/School – adresa zaměstnavatele/školy
- Company/agency/school phone number – telefonní číslo na zaměstnavatele/školu

6. Informace o zájezdu – information about the trip

Informace týkající se vstupu a pobytu ve Vietnamu
- Purpose of entry – důvod návštěvy Vietnamu (pro účely našeho zájezdu zvol „tourist“)
- Intended date of entry – datum vstupu do Vietnamu (pro účely našeho zájezdu zvol datum začátku zájezdu)
- Intended length of stay in Viet Nam – počet dní strávenýcg ve Vietnamu (pro účely našeho zájezdu zvol přesný počet dní dle data odletu a data příletu)
- Phone number (in Viet Nam) – napiš své telefonní číslo včetně předvolby
- Residential address in Viet Nam – adresa pobytu ve Vietnamu (pro účely našeho zájezdu napiš „Quiri Peninsula Bar & Restaurant and Hostel, QL2, Phương Thiện, Hà Giang, 310000„)
- Province/city – provincie/město (pro účely našeho zájezdu zvol „Ha Giang“)
- District – okres (pro účely našeho zájezdu zvol „Ha Giang city“)
- Ward / commune – městská čtvrť / obec (pro účely našeho zájezdu zvol „Phương Thiện Commune „)
- Intended border gate of entry – zamýšlený hraniční přechod pro vstup (pro účely našeho zájezdu zvol „Noi Bai Int Airport „)
- Intended border gate of exit – zamýšlený hraniční přechod pro výstup (pro účely našeho zájezdu zvol „Noi Bai Int Airport „)

Agency/Organization/Individual that the applicant plans to contact when enter into Viet Nam? – Agentura/organizace/jednotlivec, se kterým žadatel plánuje navázat kontakt po vstupu do Vietnamu? (pro účely našeho zájezdu zvol „NO“)
Have you been to Viet Nam in the last 01 year? – Byl(a) jste ve Vietnamu v posledním roce? (Předpokládáme, že pokud jsi náš návod dočetl až sem, ve Vietnamu jsi ještě nebyl, proto zvol možnost „NO“.)
Do you have relatives who currently reside in Viet Nam? – Máš příbuzné, kteří v současnosti žijí ve Vietnamu? (Předpokládáme, že nemáš. Zvol „NO“)

7. Doprovázející dítě/děti mladší 14 let, které mají stejný pas, žádají o vydání stejného e-Víza – Accompany child(ren) under 14 years old who are issued with the same passport request to be issued the same e-Visa (if any)

NEVYPLŇUJEŠ!
vyplňuješ pouze v případě, že s tebou cestuje dítě mladší 14 let, které má stejný pas jako ty (toto je v ČR od roku 2011 nemožné)

8. Náklad na cestu, pojištění – trips expenses, insurance

Informace o plánovaných výdajích, pojištění a způsobu úhrady případných vzniklých nákladů
- Intended expenses (in USD) – plánované výdaje (pro účely našeho zájezdu zadej částku v rozmezí 300-500USD)
- Did you buy insurance? – Zařídil(a) jsi cestovní pojištění? (nedoporučujeme cestovat do zahraničí bez cestovního pojištění)
- Who will cover the trip’s expenses of the applicant – kdo pokryje náklady na cestu žadatele? (pro účely našeho zájezdu zadej zvol „personal“)
  - v případě pracovní cesty hrazené zaměstnavatelem zvol „company“ a vyplň potřebné údaje
- Payment method – druh platby (pro účely našeho zájezdu zadej zvol „cash/credit card“)

zaškrtni souhlas:

I hereby declare that the above statements are true, accurate and I am fully responsible before the Vietnamese laws for the information provided to apply for an e-Visa of Viet Nam and I am aware that the application fee is not refunded if the application for e-Visa of Viet Nam is denied.

„Tímto prohlašuji, že výše uvedená prohlášení jsou pravdivá, přesná, a že jsem plně odpovědný podle vietnamských zákonů za informace poskytnuté k žádosti o e-Vízum Vietnamu, a jsem si vědom, že poplatek za žádost není vrácen, pokud je žádost o e-Vízum zamítnuta“

klikni na „NEXT“

Náhled žádosti – preview application form

podrobně zkontrolujte vyplněné informace

opiš bezpečnostní kód a klikni na „next“ – Enter captcha and Next

Platba – payment

Zkontroluj platební údaje – Check payment information

zaškrtní „Agree and Proceed to Payment“ – „Souhlasím a pokračuji k platbě“

Vyber si platební metodu – Select payment method
v případě platební karty vyplň požadované informace (jméno držitele karty, adresu, platnost karty a CVC kód)

po správně zaplaceném poplatku za vízum vám musí vyskočit tato obrazovka

ve stejnou chvíli ti musí na email, který jsi zadával do žádosti přijít nová zpráva s registračním číslem žádosti a potvrzenou platbou. Registrační číslo potřebuješ pro zjištění stavu žádosti.

Kontrola stavu žádosti o vízum

Vízum by ti mělo dorazit na e-mail do 3 pracovních dní. Nicméně se nám již stalo, že doba doručení byla mnohem delší. V takovém případě je důležité zjistit, v jakém stavu se tvoje žádost nachází, a zda nejsou nějaké překážky pro udělení víza (například špatně nahrané fotografie – v nízké kvalitě nebo v nesprávném formátu, chyby v textu nebo nesprávně vyplněná pole). Proto je nezbytné si žádost pečlivě zkontrolovat a nečekat, že tě někdo kontaktuje

otevři si email, který ti přišel hned po odeslání a zaplacení žádosti o vízum
zkopíruj si „registration number“
otevři tento odkaz
vyplň pole:
- e-Visa app no. – registrační číslo z emailu
- Email – tvůj email, který jsi registroval v žádosti
- Date of birth – datum narození
- Security code – opiš bezpečnostní kód
- klikni na „search“

DOUFÁME, ŽE TI TENTO NÁVOD POMOHL A VÍZUM JSI V POŘÁDKU OBDRŽEL.

ZAJÍMAJÍ TĚ DALŠÍ INFORMACE O VIETNAMU?

PŘEČTI SI NÁŠ ČLÁNEK ZAJIMAVOSTI O VIETNAMU

Zajímavosti o Vietnamu

Posted on 24/01/202327/01/2025 by vimmer.tomas

Náš první zájezd do Vietnamu proběhl na podzim roku 2022 a zcela upřímně, nečekali jsme tak obrovský úspěch. To nás dovedlo k tomu, že do této země, úspěšně podnikáme zájezdy několikrát ročně.

Dovolte nám, představit tuto nádhernou zemi a podělit se s vámi o tajemství, které ukrývá. A kdo ví, třeba se vám Vietnam tak zalíbí, že se na další výpravě uvidíme.

Podívejte se sami na to, jak naše první cesta Vietnamem vypadala. A jestli i vy chcete vycestovat do Vietnamu, koukněte na naše zájezdy.

Historie Vietnamu: Základní exkurze

Historie Vietnamu je opravdu dlouhá a dalo by se o ní povídat hodiny. Pro místní obyvatelstvo a zemi byly ovšem nejpodstatnější tyto 3 skutečnosti:

Vliv Číny

Čína měla na Vietnam významný vliv jak v minulosti, tak v současnosti. Historicky byl Vietnam pod čínskou nadvládou po dobu více než tisíce let, což poznáme i v dnešní době, například v tradiční architektuře a literatuře.

V moderní době je vliv Číny na Vietnam viditelný zejména v ekonomické oblasti, kdy je Čína největším obchodním partnerem Vietnamu a v politické sféře, kde Čína působí jako klíčový regionální hráč.

Navzdory těmto vazbám se Vietnam snaží udržet svou nezávislost a diverzifikovat své vztahy s ostatními zeměmi.

Vietnamská Válka (americká válka)

60. léta ve Vietnamu znamenaly vznik konfliktu mezi Severním a Jižním Vietnamem. Na stranu Jižního Vietnamu se přidala americká armáda. Válka byla ukončena až v roce 1975 vítězstvím Severního Vietnamu.

Kolonizace Francie

od 17. století se Francie snažila o vybudování si velkého vlivu na Vietnamském území. Od poloviny 19. století se Francii podařilo získat moc nad Vietnamem a nové území přejmenovali na Francouzskou Indočínu. Jejich moc skončila až s koncem druhé světové války.

10 faktů a zajímavostí o Vietnamu

1. Kdy jet do Vietnamu?

Vietnam je obrovská země, která má od severu k jihu cca 2600 km. Díky této vzdálenosti není špatné období, kdy jet navštívit Vietnam. Přes zimu se spíše doporučuje navštívit sever a přes léto zase jih Vietnamu.

Připravení však musíte být na každé počasí. I Když je většinu času teplo a dusno, může se stát, že vás zastihne deštík a tak se pláštěnka do batůžku rozhodně hodí.

2. Věděli jste o Ha long?

Ve Vietnamu leží jeden ze sedmi nových přírodních divů světa – je jím zátoka Ha Long nacházející se v severní části Vietnamu, v blízkosti hranic s Čínou.

I sem se každoročně jezdíme s naším zájezdem podívat a věřte, nevěřte, když se sem člověk alespoň jednou v životě podívá, bude toužit aby se sem ještě někdy podíval.

Ha long je nejzajímavější hlavně díky svým krasovým útvarům z vápence a malým ostrůvkům, mezi kterými můžete proplouvat na loďkách.

3. Význam Vietnamské vlajky

Vietnamská vlajka, známá také jako „Zlatá hvězda,“ je silným symbolem vietnamské identity, národní hrdosti a boje za nezávislost.

Skládá se z červeného pozadí, které představuje krev prolitou během boje za svobodu a revoluci, a pěticípé zlaté hvězdy uprostřed. Každý cíp hvězdy symbolizuje základní složky vietnamské společnosti – dělníky, rolníky, vojáky, intelektuály a mládež.

4. Jaký je nejpoužívanější dopravní prostředek ve Vietnamu?

Nejběžnější dopravní prostředek ve Vietnamu je skútr. Podle statistik z roku 2018 bylo ve Vietnamu registrováno více jak 40mil skútru a pouze 2mil. automobilů.

Celkový počet skútrů v zemi není určitě přesný a celkové číslo může být klidně 2x vyšší kvůli neregistrovaných kusů. Ve Vietnamu se platí 90% daň na dovoz vozidel a toto je hlavní důvod malého množství automobilů v zemi.

Skútr je tak i naším oblíbeným a nejčastějším prostředkem pro prozkoumávání krás Vietnamu. Přidáte se příště k nám?

5. Zdá se vám, že znáte až moc vietnamců s příjmením Nguyen?

Každý druhý Vietnamec má stejné příjmení 😀. Ano je to tak. Každý druhý Vietnamec se jmenuje Nguyen. Nejedná se o příbuzné, ale jde o vývoj politické situace v zemi.

Začátkem 19. století se vlády chopila dynastie Nguyen a své příjmení darovali lidem za odměnu.

6. Čím se platí ve Vietnamu?

Ve Vietnamu neexistují žádné mince. Používají se pouze bankovky vyrobené z plastu.Bankovky jsou v nejmenší hodnotě 1000 ND a nejvyšší 500000 ND. Na všech bankovkách je vyobrazen Ho Chi Minh.

7. Proč je tak snadné opít Asiata?

Asiaté jsou známí tím, že po vypití určitého (velmi, ale velmi malého) množství alkoholu, rudnou, ba jsou lehce opití. Zjednodušeně řečeno, většině Asiatů (více než 50 %, někde se uvádí až 70 %) z Dálného východu chybí enzym ALDH2.

Aldehyddehydrogenáza, která odbourává v játrech alkohol. Při návštěvě Vietnamu se vás bude spousta místních snažit opít jejich pálenkou, většinou pak ale odpadají dříve jak vy 😀.
Tak na zdraví! Neboli vietnamsky Mot, Hai, Ba, Yo!

8. Co si dovézt z Vietnamu za suvenýr? Cibetkovou kávu!

Vietnam je kávovou velmocí. Kavárny jsou na každém rohu. Vietnamci sladí kávu nejraději kondenzovaným mlékem. Pro evropana je Vietnamská káva brutálně silná a přeslazená.

Nádherným dárkem, který musíš z Vietnamu přivést je cibetková káva Kopi Luwak.

9. Co musíte při návštěvě Vietnamu vyzkoušet?

Vietnamská kuchyně patří mezi nejlépe hodnocené na světě. Ochutnávka místních pokrmů, jako jsou hovězí polévka Pho Bo, bagety Banh Mi nebo nudle Bun Cha, je bezesporu součástí každé dovolené ve Vietnamu.

10. Chcete se ženit, nebo vdávat? A psychicky jste v pořádku?

Pokud chcete mít svatbu ve Vietnamu musíte získat od místního lékaře certifikát, který bude prokazovat vaše mentální zdraví 😀

Prozkoumávání Vietnamu: Nechte se od nás provést touto nádhernou zemí

Toho, co má Vietnam nabídnout, je ještě mnohem více a do jednoho článku by se to určitě nevešlo.

S námi si projedete horské oblasti na skútru, proplujete na malé lodičce zátokami, ochutnáte exotické druhy ovoce a to nejlepší co vietnamská kuchyně nabízí. Vyzkoušíte si žít s domorodým obyvatelstvem, žádné luxusní hotely.

Zkrátka neskutečný, jedinečný a nezapomenutelný zážitek.

Výhody cestování s námi

✅ S námi do Vietnamu nemusíte řešit letenky, ani nic jiného

S námi žádné starosti, vyřešíme za vás dopravu, ubytování, podíváte se na nejlepší a nejzajímavější místa Vietnamu, budete mít celodenní péči od delegátů.

💰 Levné a bezpečné

Vietnam je jednou z nejlevnějších destinací, v restauraci se najíte už od 50 Kč. Zároveň zde nemusíte mít strach z kriminality, jelikož Vietnam patří mezi nejbezpečnější země a lidé zde jsou velmi přátelští a milí.

🗓 Vyberte si termín, kdy chcete cestovat do Vietnamu

Máme aktuálně volných několik termínů a pokud se vám ani jeden nehodí, můžete se začít chystat na cestu a balit si ruksaky, protože v budoucích letech do Vietnamu pojedeme ještě mnoho a mnoho – krát.

Jak je to s vízem do Vietnamu?

Nemusíte se ničeho bát, vyřízení víza je snadná záležitost, kterou zvládnete i z pohodlí domova přes internet. Vízum do Vietnamu stojí 25 USD, takže vám nijak výrazně nenaruší rozpočet pro radovánky v zahraničí.

A pokud stále máte pochybnosti o tom jestli si ho zvládnete vyřídit, uklidníme vás, pošleme vám podrobný návod.

Fotogalerie ze zájezdu ZDE

Surfování ve Španělsku

Posted on 24/01/202305/11/2024 by vimmer.tomas

Od 2016 pořádáme ve Španělsku surfové kurzy a za celou dobu se nám povedlo tento sport představit a ukázat stovkám lidí. Pro mnohé z nich to pak byla životní láska na “první vlnu”.

Nejčastěji naše klienty vozíme na sever Španělska, kde se nachází super česká surfařská parta, která se stará o český surf hous a říkají si „SALTY LOBOS„.

Poprosili jsme Sáju, která je jednou z hlavních lidí v SALTY LOBOS, aby nám povyprávěla o oblasti kde surfuje, objevuje a hlavně dlouhodobě žije.

Sája je v SALTY LOBOS šéfkuchař a kamarádi o ní napsali, že v domu dělá zkrátka “tu správnou atmosféru”.

Asturie – Srdce českého surfování ve Španělsku

Plná fantazie, dobrodružství a čarovných míst. Země plná zeleně, útesů a síly oceánu. Kousek nedotčené přírody v severní části srdečného a empatického Španělska. Území námořníků, farmářů a surfařů.

Těch, kteří milují oceán celým svým srdcem. Místo, které nemůžete projet bez zastavení. Prázdné pláže lákají k procházkám a jeskyně v
útesech k probádání.

V těchto místech se toužíte znovu zamilovat. Do sami sebe, do volání přírody, být její součástí Dýchat jí, cítit ji. Všemi smysly. Zasurfovat si. Odpočinout si.

Jsou to zelené louky, na kterých se pasou krávy, kouzelné domečky na sušení sena, jenž nesou ducha historie na každém rohu, vysoké hory, jejichž vrcholky lákají ke zdolání, vlny, které putují tisíce kilometrů, abyste právě vy mohli sjet na surfu jejich poslední kousek energie.

Jestli existuje místo v Evropě, které Vám ukradne srdce a donutí vás vracet se k surfování ve Španělsku, je to právě Asturie.

Surfování a bydlení s partou Salty Lobos

Uprostřed tohoto čarovného kraje, poblíž majestátního majáku na okraji útesu, stojí nádherná kamenná vila, ve které se scházejí přátelé, kamarádi a lidé, jež spojuje láska k oceánu. Tou vilou není žádná jiná, než Salty Lobos.

Jak Salty Lobos žijí?

Při vstupu do hlavních dveří na Vás dýchne přátelská atmosféra a kouzlo komunity, kterou spojují vlny.

Banda lidí ze západu Čech tu vytvořili místo, které nemůže být nikomu cizí. Najde se tu každý. Vysoký, malý, ohrabaný, neohrabaný, nádherná žena, dobrodružný kluk. Děti, psi, banda alkoholiků, skrývající se za nadšené surfaře.

Každý je na tomto místě sám sebou a všechny spojuje touha po dobrodružství oceánu.

Sdílí se tu společná kuchyně, které já (Sája) šéfuju 😀, kde je pořád rušno, útulný obývák, kde se pohodlně uvelebí pětadvacet lidí, ale taky třeba obrovská zahrada s jógovou teráskou a výhledem na vrcholky dvou tisícových hor.

Bydlet můžeš ve dvou až šesti lůžkových pokojích nebo zaparkovat svou dodávku na jednom z volných míst na zahradě za domem.

Jak se kromě surfování bavíme?

Na surf spotu jsi za pár minut autem a veškeré vybavení do vln najdeš pod touto společnou střechou také. V okolí se dá lézt po horách, jezdit na kole, skejtovat po okolí, válet se na plážích nebo si půjčit paddle a prozkoumat útesy pod barákem.

Večer se můžete těšit na pohodovou večeři přímo pod nos a užít si skvělou atmosféru s přátelskou obsluhou v místním baru.

Sezóna na Salty Lobos trvá od jara do podzimu, ale jakmile ji zažijete, bude vám připadat až příliš krátká. Připojte se k této bláznivé partě nadšenců a užijte si nádherný sever Španělska plný dobrodružství.

Poznávejte nejen surfování, ale i celý svět s Layno Tour

S Layno Tour si zamiluješ nejen surfování, ale poznáš i ty nejkrásnější kouty světa.

Prohlédni si aktuální zájezdy, kde najdete nejen surf, ale i další zážitky, jako třeba prozkoumávání Vietnamu, Francouzské lyžovačky nebo sjíždění řeky ve Slovinsku.

Máš nějaké otázky ohledně našich zájezdů? V našem FAQ odpovídáme na vše důležité.

Je lepší lyžování v Itálii, nebo ve Francii?

Posted on 15/12/202205/11/2024 by vimmer.tomas

Zajímá tě, jaké lyžování v Itálii je nebo v čem se liší oproti Francii?

V minulosti jsme navštívili Itálii již několikrát. Ze střediska Ponte di Legno/Passo Tonale jsme byli tak nadšení, že se tam aktivně vracíme a stále plánujeme nové zájezdy.

Něž začnu, je dobré zmínit jednu věc. Vše samozřejmě záleží na konkrétním středisku kam vyrazíš.

My ve Francii byli již v několika střediscích a jezdíme tam od roku 2014, takže ve článku zkusím srovnat dojmy ze všech z nich s dojmy z Passo Tonale.

Lyžování v Itálii? Italové jsou více přátelští

Obecně jde říct, že jsou francouzi z layňáckého pohledu skoro až nudní, přízemní a úťáplí. To nejde ani trochu srovnávat s horkokrevnými Italy.

Ta odlišná mentalita a pozitivní, divoké naladění ucítíš v každém baru a restauraci, do které na svahu vkročíš.

Veselí, přátelští, hluční, usměvaví – tak mám zafixované obsluhující Italy.

S nadsázkou jde říct, že svým přístupem jsou francouzi ideální spíš pro turisty důchodového věku, kdežto Italové pro mladé, nevybouřené layňáky. Italské apres-ski je prostě jiná liga.

A je taky pravda,narovinu, že Layňákům vyhovuje pořádná divočina. My se chceme na zájezdech bavit. Poznávat nové lidi, kulturu, povídat si a přátelit se. A Italové jsou tomuhle prostě otevření víc.

Kde je po lyžování večer lepší zábava? Opět vyhraje Itálie?

Tady dává Itálie Francii taky na prdel! Samozřejmě opět záleží – jsou střediska ve Francii, kde jsou parádní kluby nebo párty (jako např. dnes už bývalá legendární Skibiza v Puy nebo La Grotte du Yeti v Les Sybelles).

Ale většinou je ve vesničce nějaké jedno místo, kde to možná o něco víc žije, ale jinak jsou to spíš restaurace a na ulicích je klid a nedej bože, když se hlasově projevíš trochu víc nahlas.

Italské střediska jsou oproti tomu hlučnější, je více míst, kde se něco děje.

Prostě takový živější organismus žijící v ulicích italských středisek. A jak bylo napsáno v předchozím odstavci, najdete si zkrátka víc Italských parťáků.

S tímhle tématem je i spojen noční klid – ve Francii se snažíme Layňáky korigovat (a musím říct, že poměrně s vysokou úspěšností) v tom, aby nebyli na apartmánech uřvaní, protože si mohou stěžovat cizinci na sousedním apartmánu, kteří to dost často rádi hlásí na recepci.

A pak je to na layno (tady čti vážně lejno) a layno může znamenat, že Layňáci přijdou o kauci.

V Itálii to lidé ze sousedního apartmánu řešili tak, že zavolali policii (nutno podotknout, že při stejném hluku už by ve Francii přijela policie sama). Ti si ofotili občanky, přátelsky layňáky umravnili a byl klid. Nikdo nepřišel o peníze, žádná stížnost nikde a všichni spokojeni.

Dlabárna po lyžování: Je na svahu lepší Francouzské jídlo, nebo Italské?

Italská kuchyně je ikonická a stejné to je i na lyžařském svahu. Mnohem větší výběr a pro mne byl i chutnější. Pasta, pizza, saláty, polívky,…

Francouzská kuchyně na svahu je, řekl bych méně rozmanitější, ne tak chutná a hlavně cenově i krapet dražší. A pak jsou tady ještě drinky. Bombardino, aperol spritz, pivko, káva. Opět krapet levnější a větší výběr, ze kterého si můžeš něco dát…

Počasí na lyžování? Itálie i Francie jsou na tom podobně

Tady si ani jedna ze zemí nemá co vyčítat. Lyžařská střediska v obou z nich jsou po většinu roku zalitá sluncem a je dost pravděpodobné, že z obou destinací se budeš vracet tzn. “na pandu”.

Jak jsem psal ve článku o Francii, tam špatné počasí skoro nikdy nezažiješ! A to stejné platí i pro Itálii. Pokud chceš tedy zaručené azuro, tyhle dvě země mohu doporučit!

Oproti Rakousku, kde sice hezké počasí zažiješ, ale máš poměrně velkou šanci, že tě chytne i to špatné.

Vzdálenost: Kde budete na svahu lyžovat dříve?

Úplná pohoda! Jasně, do Rakouska to máš asi blíž, ale jak Francie, tak Itálie mají hodně co nabídnout navíc, čím tu vzdálenost hravě vybalancují.

Ve vzdálenosti Francie nepochybně za Itálií zaostává (pokud teda neletíš).

Z Česka to máš do Itálie (Passo del Tonale) nějakých 800-900 km, což znamená jenom pár hodin strávených v autě. A pokud máš dobré spolujezdce (což máš s layňáky vždy), tak to uteče jedna radost!

V tomto článku se snažím vyzdvihnout pozitiva Itálie a ne hanit Francii jako lyžařskou destinaci.

Ta má oproti Itálii samozřejmě taky nespočet výhod – cenově levnější, ubytka blíž ke svahu, prázdnější sjezdovky, no nebudu se více rozepisovat, vždyť Francie má vlastní článek.

Uzavřel bych to tímto: Obě jsou super a stojí za to je navštívit!

Lyžování ve Francii: Zájezd do Francie s Layňáky

Posted on 22/11/202205/11/2024 by vimmer.tomas

Říkáš si proč by ses plahočil takovou štreku, když můžeš přejet hned za hranice a taky si suprově zalyžovat?

Neboj se, já ti řeknu proč a věř mi, že na konci tohohle článku budeš balit lyže do báglu a na lyžování ve Francii vyrazíš hned další zájezd s námi!

Moje první zkušenost s lyžováním ve Francii

Poprvé jsem lyžování ve Francii zažil před 10 lety, když bylo Layno ještě Hovno (ne zase tak doslova, ale hlavně názvem, přečti si víc o tom, jak jsme vznikali) a my si objednali soukromý autobus a vyrazili se 40kou kámošů do francouzského Pra Loup/Val d’Allos.

Do té doby jsem byl zvyklý jezdit lyžovat do Rakouska a tohle měla být moje žabožroutí premiéra.

A hned na celý týden s 6denním skipasem! A tím se dostáváme k první výhodě Francouzské lyžovačky.

Týdenní zájezd na Francouzský svah – žádná třídenní plácanice

Zvyklý na 3 až 5denní poježdění se mi tehdy těch 6 dní zdálo jako šílenost. Ale to hodně rychle přešlo.

Takový ten vnitřní pocit, že musíš jezdit za každých okolností, byl rázem pryč.

Znáš to, přijedeš někam na 3–4 dny, probudíš se a venku je tak hnusně, že bys to raději přepil. Ale uvnitř tě to tak nějak tlačí, ať jdeš, protože si za to dal majlant a přece nebudeš sedět na pokoji. Tak jdeš, ale v těch podmínkách tě vůbec nebaví.

Promočený přijdeš ze svahu dřív, jsi akorát naštvanej, chceš to s kámošema přepít. Podaří se, ale ráno se probudíš s kocovinou a řešíš ten samý problém jenom o den později.

Tohle se ti samozřejmě může stát i při lyžování ve Francii (myslím tu kocovinu 😀 ), ale při těch 6 lyžovacích dnech tě to prostě tak nemrzí.

„Ještě dodám, že s Layňáky dost pravděpodobně zažiješ jak super lyžovačku, tak i lehkou kocovinku. Tak jen pro varování, pokud jsi bačkora, mohl bys zažít až moc zábavy v jeden večer.“

Najednou jsi v chillu, nikam se nemusíš hnát, můžeš si jen tak užít den volna, třeba v bazénu nebo na někde na prosluněné terase. Na těch 6 dní si prostě zvykneš hodně rychle a už nebudeš chtít jinak!

Za lyžování ve Francii zaplatíš méně než za kratší lyžování v Rakousku

Tady samozřejmě strašně záleží na tom, jaké střediska si na lyžování ve Francii vybereš, protože i tady jsou dražší místa.

My jsme za těch 10 let, kdy do Francie jezdíme (celkem jsme tam byli 30x) projeli několik středisek, která v rámci Francie patří spíš k těm cenově výhodnějším.

Samozřejmě nejpodstatnější je ale poměr cena/výkon. Tam nám nejlíp vychází naše srdcovka – Puy Saint Vincent, kde se vracíme pravidelně každý rok, zatímco do jiných středisek jsme se už nevrátili. A layňáci si Puy oblíbili taky!

Ale zpátky k ceně. Obecně je lyžování ve Francii levnější než v Itálii (srovnání Itálie s Francií) a Rakousku.

To, co zaplatíš za týdenní zájezd do Francie s 6 dny ježdění a ubytkem na svahu ti nejspíš bude stačit tak na 3 až 4 dny lyžování v Rakousku s tím, že budeš na svah nejspíš dojíždět z vedlejší vesnice.

A jak jsem psal, těch 6 dní prostě chceš!

Počasí tě u lyžování ve Francii prostě prudit nebude

To je na Francouzské lyžovačce prostě boží! Z těch asi 180 dní, které jsme ve Francii za těch posledních 10 let strávili na svahu, byla drtivá většina z nich zalitá sluncem!

Jako vážně! Hnusné dny by se daly na rukách dvou layňáků spočítat. Svahy zalité sluncem jsou ve Francii (speciálně v jižních Alpách, kam jezdíme hlavně) taková nepsaná jistota.

Beztak si teď říkáš, že jsi byl v Rakousku a taky jsi měl týden azuro (nebo teda spíš ty 3 dny, protože nejsi milionář, že jo). Jasně! To jsem zažil taky. Několikrát. Ale taky jsem tam zažil hodně dnů se špatným počasím.

A když to vezmu z dlouhodobého hlediska, tak je toho azura při lyžování ve Francii prostě a jednoduše procentuálně mnohem víc!

Ubytko hned na svahu?

Střediska ve Francii jsou většinou postavena tak, že veškeré ubytování je u sjezdovek. Nezažili jsme středisko, ve kterém bychom museli svah dojíždět skibusem nebo vlastním autem.

Vždycky to bylo do 300m od postele, většinou však mnohem blíž (třeba v Les Orres skáčeme z balkónu přímo na svah).

Na to si taky hrozně rychle zvykneš. Když si po cestě na svah uvědomíš, žes něco zapomněl na pokoji, tak tě to tak neštve.

Neřešíš ranní zbytkáč. Když se ti nechce jezdit, tak se můžeš jít vyvalit na nějakou hezkou terásku na svahu a slunit se.

A ještě lyžuješ skoro sám

Na lyžování ve Francii si pamatuju hlavně prázdné sjezdovky, speciálně přes všední dny. O víkendech se na nich prohání krom zahraničních turistů i místňáci, ale všední dny?

To můžeš jet i celý svah sám. Speciálně takové úterý, středa, kdy si hodně lidí dává v polovině týdne day off.

A poslední třešnička na dortu pro lyžování ve Francii?

Na konec je třeba zmínit francouzské rolbaře a jejich mírnou laxnost.

V Rakousku vám může celou noc sněžit a ráno manchester na každé sjezdovce.

Při lyžování ve Francii vám většinu sjezdovek taky upraví, ale nechají vám jich tam i pár netknutých.

Říkáš si: “Co to mele, však to není výhoda ?”. Naopak!

Díky této lenost dostaneš jak upravené sjezdovky tak i off piste (lyžování “mimo sjezdovku”) přímo ve středisku. Takže to určitě ocení milovníci freeridu, zatímco sjezdovkáři si zajdou na ty upravené. Zkrátka tady se zavděčí skoro všem.

Shrnutí: Lyžování ve Francii i zájezd s Layňáky za to prostě stojí!

Tak co? Přesvědčil jsem tě? Francie možná není za rohem, ale když připočítáš všechny ty výhody – je to bez debat.

A to nemluvím o tom, jak atmosféra s layňáky přidají celému výletu ještě další rozměr.

Tak co na to říkáš? Už tě vidím, jak balíš lyže a chystáš se na svou první nebo další nezapomenutelnou výpravu s Layno!

Pokud jsi připraven vyzkoušet něco nového, nebo chceš zopáknout fajn výlet, svahy už na tebe čekají.

Foto galerii z našeho FB profilu nalezneš ZDE.

Lyžování na Ukrajině – vodka, prašan, freeride

Posted on 22/11/202222/11/2022 by vimmer.tomas

Jako každý rok jsem i letos přemýšlela, kam se v zimě vydat na hory. Zaujala mě představa nekonečných prašanových polí v kombinací s borščem a šašliky. Vyrazila jsem tedy na Ukrajinu společně s partou skvělých lyžařů i přátel. Konkrétně do oblasti Podkarpatí, které se rozkládá jen kousek za hranicí se Slovenskem.

V pátek večer nakládám věci do autobusu a jsem s smířená s cestou, která je na mě až nepříjemně dlouhá. Po osmnácti hodinách podrážky mých bot přistávají ve velké kaluži u penzionu v městečku Jasiňa. Kdo by to čekal, když jsme jeli za sněhem. Od první chvíle si tedy přejeme, aby se všechny dešťové kapky proměnily ve vločky.

První dny trávíme především poznávání místní kultury, ochutnávání místních pokrmů a taky nápojů. Co si budeme, nedát si panáka ukrajinské vodky by byl hřích.

Po dvou dnech se přesunujeme do centra freeridového ráje, Dragobratu! Autobus však zůstává zaparkovaný v údolí a my volíme pro přesun gazíky, jelikož v zimě se nahoru vlastními silami nedostaneme.

Středisko Dragobrat leží 1200 metrů nad mořem a areál sestavuje šest vleků, dvě lanovky a nespočet horských hotelů a penzionů. Ten pravý ráj ale začíná až u horních stanic lanovek.

Naše zavazadla vykládáme na schodech u penzionu Juliana, kde nás vítá usměvavý Vasil.

První večer tady si každý volíme svůj program. Já jsem neodolala čanu (kádi s vodou, kde se topí v malém kotlíku) a sauně, po které jsem se mohla plácnout do čerstvě napadaného prašanu.

„Lyžování na Ukrajině aneb vodka, prašan, freeride“

Ale zpátky k Dragobratu. Vrcholky v okolí dosahují až 1700 metrů nad mořem a mírné, za to dlouhé poloniny si věřím zamilujete stejně, jako já! Patřím k těm, co si na vrcholky rádi vyšlápnou na skialpech po svých, tady mi to však počasí moc nedovolovalo. Společně s ostatními jsem tedy ráno usedla do rolby a nechala se vyvézt – někam. Na hřebeni nazouváme lyže a společně s místními průvodci se spouštíme prašanovými polemi dolů. Celý den si tedy vozíme zadky rolbou nahoru a dolů jezdíme prakticky každou jízdu jinudy.

Většině z vás se v hlavě promítne otázka, kolik asi taková sranda na rolbě stojí?

Celodenní vyvážení rolbami přišlo bez stovky na patnáct stovek a za den jsme stihli 11-15 jízd. Pokud tedy nejste rozmazleni středisky z Alpských zemí, je Ukrajina stvořena pro skvělý zážitek a lyžovačku. Taky vás v mnoha případech překvapí, teplá voda občas teče jen když otočíte kohoutek na studenou, okno má naopak namontovanou kliku a vy si lámete hlavu, jak okno vůbec otevřít, vaječná omeleta vůbec nepřipomíná vaječnou omeletu nebo jste v údivu, když vám k večeři na talíři přistane karbanátek s rizotem. Ukrajina je jedinečná a svá, stejně jako každá země.

Terka

Odkaz na galerii fotek z Ukrajiny najdeš ZDE.

Tento zájezd se bude nejspíše opakovat až se uklidní současná situace na Ukrajině.

Název firmy zamítnut! Co teď? Jak vzniklo Layno Tour.

Posted on 30/08/202205/11/2024 by vimmer.tomas

Zamítnutí registrace názvu firmy se v Česku nestává často, když už ale k němu dojde, je to nepříjemné. Stoupají náklady a prodlužuje se čas na novou registraci.

S názvem měla ze začátku problém i firma LAYNO Tour.

Jak vybrat jméno pro svoji firmu?

Začínající firmy často řeší v začátcích nejen samotnou podobu a strukturu firmy, ale také její název.

Někdy se ale může stát, že vymyslíte skvělé neotřelé jméno, ale soud ho zamítne. Podle právníka ze Zalozfirmu.cz Petra Čížka činí tento podíl problematických registrací v Česku z celkového počtu jen zhruba půl procenta.

Když se to stane, je to ale samozřejmě nepříjemné, protože to zvedá náklady a čas na novou registraci.

“Soud se navíc mnohdy jednorázově odchýlí od standardní praxe, kterou předtím používal. Škoda že neexistuje podobná věc jako v jiných zemích (např. Slovensko), kde se předem dotážete na soudě na název firmy a dostanete závaznou rezervaci, pokud je název v pořádku,” myslí si Čížek.

Zároveň dodává, že oficiální termín je “zamítnutí registrace” (např. pro klamavost názvu). “I tento postup je sám o sobě podle mého nesprávný, správně mají upozornit na chybu a vyzvat k nápravě, v praxi však rovnou zamítají bez předchozího upozornění,” doplňuje.

Z Facebookové skupiny na cestovní kancelář

Se zamítnutou registrací měl zkušenost například Jan Vimmer, kterého napadlo založit cestovní kancelář pro mladé na základě osobní zkušenosti s levným cestováním.

“Vždy jsem našel nějakou levnou letenku (např. do Norska za 26 Kč zpáteční) a hledal někoho, kdo by se ke mně přidal a jel se mnou. Lidí přibývalo, a tak jsem založil skupinu na sociální síti Facebook, kde jsem dával nabídky různých cest. Potřeboval jsem to nějak nazvat. V tu chvíli jsem nad tím nějak extra nepřemýšlel, prostě něco vtipného, co by se dalo lehce zapamatovat. A přece jen šlo hlavně o mladé, komu byly zájezdy určené, tak proč nejít i trochu za hranu. No a vzniklo “hovno tour”. Zájemců o cestování s “hovnem” přibývalo, tak jsme se rozhodli založit oficiální cestovní kancelář,” popisuje zrod nápadu Vimmer.

Nyní je naše cestovka zaměřena trochu jiným směrem, než na levné letenky. Je to stále hlavně pro mladší lidi, ale z toho “levnějšího” jsme přešli na jedinečnost, poznávání, nezapomenutelné zážitky a hlavně zábavu.

S námi totiž zažiješ věci, které ti moc jiných cestovních kanceláří nenabídne. Půjdeš do toho na další zájezd s námi?

Cestovní kancelář Hovno Tour neprojde

Každopádně, zpátky k tématu, proč se tedy teď nejmenujeme Hovno? Říkáte si, že by to byl supr název pro cestovní kancelář, že? No to jsme si mysleli taky. Bohužel, jak jsme se dozvěděli, úřady by nesouhlasili.

Při konzultaci s notářkou mi bylo sděleno, že název Hovno Tour s největší pravděpodobností neprojde u rejstříkového soudu, který by měl na starost zápis naší společnosti do obchodního rejstříku, z důvodu, že se jedná o hanlivý název firmy.

Název firmy Lejno Tour? Zkusit to můžeme, ale je to risk

Přišli tedy s méně hanlivou variantou “LEJNO Tour”.

“U té by prý pravděpodobnost, že projde rejstříkovým soudem, byla větší, ale stále by prý byla hrozba zamítnutí velká. Záleží údajně na tom, který úředník by tuto žádost dostal na stůl. V případě, že rejstříkový soud žádost o zapsání do obchodního rejstříku zamítne, propadá poplatek ve výši 6000 korun a při žádosti s novým obchodním názvem se musí platit znovu. Z toho důvodu, ale také z důvodu, že jsme na zapsání společnosti celkem spěchali, jsme transformovali název firmy ještě jednou,” říká Jan.

Nakonec došli k názvu LAYNO Tour. “Název tak dostal trochu anglický nádech (LAY-NO, v anglickém jazyce znamená “žádné ležení”) a mladí jej stejně čtou jako lejno. Starší lidé jako lajno, takže nemají pocit, že je to něco hanlivého, a všichni jsou spokojeni,” dodává s úsměvem.

Tento název firmy již soudem bez problémů prošel.

A tak si dnes můžete objednat a zažít nezapomenutelné zážitky s Layno Tour.

Náš první zájezd do Francie na lyžování

Posted on 30/08/202205/11/2024 by vimmer.tomas

Do Francie jezdíme už od roku 2014 a místní svahy jsme si oblíbili natolik, že se tam určitě budeme ještě mnoho let s Layňáky vracet. Jak ale probíhal náš úplně první lyžařský zájezd do Francie? To vám den za dnem popíšu v tomhle článku!

Lyžařský zájezd – první dva dny

Je pátek 7. února 2014 něco málo po 7. hodině večerní a na parkovišti u opavského zimáku se začíná shlukovat jakási omladina.

Podle času by se mohlo jednat o puberťáky popíjející nejlevnější krabicové čučo před svou školou (v Opavě určitě nic neobvyklého?), ale není tomu tak.

I když zásobami alkoholu tito jedinci očividně taky disponují a to na první pohled většími, než se 15letému floutkovi může vůbec zdát. No, a když se k tomu přidají lyže a prkna ležící opřená opodál, musí být už naprosto jasné, co se tady děje.

JEDE SE NA HORY – lyžovací zájezd ve Francii!

Účastníci zájezdu – aneb jak jsme nabrali černou pasažérku

Hemží se kolem mě jak obličeje profláklé a mně důvěrně známé, tak i nové tváře, které s naším Laynem jedou poprvé.

Počítám, obhlížím, seznamuji se, kontroluji, počítám znovu, vyhlížím autobus, opět počítám a autobus je tady! A v něm další omladina! A ne ledajaká, ale ostravska (pozn. autor schválně nevyužívá interpunkčního znaménka, aby demonstroval způsob mluvy, který je právě pro ostravský region tak typický)!

Skupinka takych blonďatych ostravaček vystupuje z autobusu a kuři. No nic, du se představit. Sympaticke děvuchy. Sama prdel, sama sranda. Nasedame, vyražime (konec ostravske pasaže).

No, popravdě byly z Kopřivnice, ale tam nevím, jak se mluví. A jak už to bývá, hned po nasednutí započal na játra náročný proces seznamování. A než jsme dojeli do Brna, byli jsme seznámeni každý s každým několikrát. Čert to vem, lepší víc než míň. Nutno dodat, že skupinka brňáků měla co dělat, aby nastolené tempo dohnala. Ale dařilo se.

Rychlá zastávka v Praze, kde nabíráme mimo naše Layňáky i jednoho nevítaného hosta. Slečna sedící mlčky u okna na mě popravdě nepůsobila příliš kultivovaně, ale na druhou stranu kdo po těch 5 hodinách náročného seznamování ano?

No nic, aspoň máme konečně živého maskota…Když už ale chyběla místa k sezení, bylo zřejmé, že ta tu nepatří a na zájezd do Francie s náma nejede. Následoval nevinný výslech, ze kterého bylo jasné, že dotyčná nepoužívá kreditku jen k placení… i když tahle kreditku asi těžko má.

S vřelým pocitem, že se o Laynu mluví už i ve vybrané společnosti obyvatel pražských podchodů a parku u hl. nádraží, jsem slečnu gentlemansky doprovodil ke dveřím a řidiči dal povel k odjezdu směr Plzeň.

Tam jsme nabrali našeho posledního a zároveň nejlépe alkoholem vybaveného cestujícího „made in USA“ a pak už jsme mohli v plné síle vyrazit na SNOW FUN RIDE 2014 (celou fotogalerii zájezdu máme na Facebooku) do francouzského Puy St. Vincent!

Zájezd do Francie dojel! Hurá, aspoň někde je sníh!

Po probuzení nás čekalo něco, na co všichni v Česku čekali, čekají a už se asi letos nedočkají…SNÍH! Sněhem pokryté Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Itálie (tam si také často jezdíme zalyžovat, zajímalo by vás srovnání zájezdu do Itále vs zájezd do Francie?) a rázem jsme ve Francii.

No a tady sype…ale jak? Stěrače nestíhají. Cestáři taky ne. Dokonce musíme nasazovat řetězy. Ano, tolik sněhu nás slavnostně vítalo ve Francii. V Česku máme hovno, pardon, Layno (Zajímá vás jak vznikl náš název?), a tady tohle.

A nemít tak zdatného řidiče aka Schumacher v buse, který bral i některé serpentiny smykem, hlavně aby se autobus v prudkém kopci nezastavil, na místo bychom asi ani nedojeli.

Ale my dojeli, všichni v pořádku, všichni zdraví. Ubytovat, zabrat nejbližší postel a spát…Teda špatně! Ubytovat, najíst se, umýt a pokračovat v nekonečném procesu seznamování!

Třetí den: První lyžování ve Francii, Freeride a večerní párty

Po náročném večeru, kdy se někteří dokonce stihli i ve 3 hodiny ráno seznámit s recepčním, nás čekalo to, na co se všichni celou cestu těšili – projet se po alpských vrcholcích. Pro některé poprvé v letošním roce, pro některé dokonce poprvé v životě.

Skipasy a mapy střediska rozdány, skupinovka vyfocena, důležité informace vyřčeny a průzkum střediska může začít! Ačkoliv jsme z dostupných informací nečekali nic ohromného (středisko je přece jenom o něco menší než jiná francouzská střediska), byli jsme mile překvapeni.

Absolutní ráj pro freeride, který asi málokdo z nás kde jinde zažil. Párkrát jsme si sjeli sjezdovku, aby se neřeklo, ale pak už jsme se vrhli mezi stromy do lesů, které vypadaly jako velká bílá nadýchaná peřina se zabodnutými párátky.

A když už nohy bolely, tak následovala zevlpauza na lehátkách u místního bistra umístěného přímo v budově naší residence. No jaký to luxus bydlet přímo na svahu. A další luxus na nás volal pokaždé, když jsme kolem našeho neoficiálního basecampu ala „pivo a gyros“ projížděli.

Pohled na venkovní vyhřívaný bazén zasypaný dokola hromadou prašanu vytvářel v našich hlavách představy absolutní pohody. Taky se tam odehrál nejeden mejdan a do teď nevíme, zda má někdo z nás zásluhu na té sněžné fréze na dně bazénu, kvůli které byl poslední den bazén uzavřen. Ale spíš ne, my jsme přece slušňáci!

A večer jak jinak než mejdan nebo spíš taková pokojová improvizace. Oblibě se toho večera těšil hlavně pokoj 125, kde bylo v jednu chvíli i kolem 20 lidi. Ti, co odpadli rychle minulou noc, to dnes náležitě doháněli. A že to vypadalo.

Padaly židle, padaly sklenky, padaly flašky z oken, padalo jedno pivo za druhým, padaly vtípky, padaly panáky do žíznivých hrdel, i lidi padali a venku padal sníh!

Čtvrtý den

No, dneska už se vstávalo poněkud hůř. Popravdě se po včerejšku ani není čemu divit. Jenom málokdo to stihl na 9. hodinu, spíš tak na 10., na 11. Kocovina některých jedinců dosahovala výšek venkovního sněhu a někteří dokonce dopolední ježdění úplně zabalili a ven vyšli až po obědě.

Zásoba piv u našich pánu řidičů mizela každým dnem rychleji a rychleji a už druhý den ježdění byla půlka pryč (je taky rozdíl koupit si české pivo za 25 Kč nebo francouzský patok za 5 éček, že?).

Podle námi dostupné předpovědi mělo dneska opět sypat. A taky, že sypalo. Ale jak, k napadnutým dva a půl metrů sněhu přibyl další metr. Jo, čtete správně. Za den nám napadl metr čerstvého prašanu a přesně o tom je lyžování ve Francii.

A k překvapení všech se v těchto „sypacích“ podmínkách dalo i poměrně slušně zajezdit, jelikož viditelnost zůstala, i přes zásyp sněhovou nadílkou, hodně dobrá. Ale všichni se samozřejmě těšili na následující den, kdy bude možné těchto super podmínek naplno využít.

Ani ne tak na sjezdovkách, jako spíš ve volném prostranství, kde si to valíte mezi stromy po kolena ve sněhu a vidět jde jenom nose prkna nebo špičky lyží. Hlavně nespadnout.

Vůbec ne, kvůli případné bolesti, protože padat do tohohle, to je jako za odměnu. Ale vyhrabat se pak z toho, to je už trošku náročnější. No, už aby byl zítřek.

Na zájezdech s Laynem nechybí ani večerní relax v sauně

Večer jsme pak svým nohám a celému tělu dopřáli trochu té horské pohody a šli se pořádně vysaunovat. Akorát, že voda jim netekla moc studená, tak nezbývalo nic jiného než se jít zchladit ven, do toho bílého pekla. A řeknu vám, mnohem lepší než nějaká studená voda.

Nechápaví frantíci jenom tupě čuměli, když jsme se kolem nich úplně nazí proháněli hned vedle sjezdovky, váleli se ve sněhu jak lachtani a u toho ještě vypadali, že si to užíváme!

K večeru se pak i vyjasnila obloha a my měli konečně možnost vidět ty nádherné vrcholky hor v národním parku Ecrins. K tomu jsme si dali večerní promítačku filmu Bad Grandpa – takové naše minikino na velitelském pokoji 124!

A možná právě to ve spojitosti s náročným ježděním a následným skvělým saunováním způsobilo, že jsme šli toho dne na naše poměry celkem brzo spát (asi v 1). Popravdě za to ale spíš může ta včerejší párty, kde se Layňáci fakt nešetřili a tak potřebovali odpočinek..

Pátý den: Počasí nám ve Francii přálo!

Super freeride, na který jsme se po včerejším cukrování všichni těšili, doplnila ještě azurová obloha a bylo uděláno! To jsou přesně ta rána, kvůli kterým chcete jezdit do Alp.

Navíc, díky tomu, že to včera večer nebylo tak divoké (jako obvykle) jsme se na tu nádheru mohli dívat očima střízlivýma a bez opice, kterou sebou většinou ráno na svah taháme.

Dopoledne se neslo ve stylu natáčení na svahu, takže GoPročka a kamery byly v plném zápřahu a kameraman Lukáš byl v tu chvíli asi nejvíce obletovaným jezdcem ve středisku. A nutno podotknout, že jsme kvůli dobrým záběrům v sázku vložili i zdraví.

Lukáš srážku s vypatlaným Francouzem, který se nás snažil přesvědčit, že 5 metrů není 5, ale 15, ještě jakž takž ustál. V mém případě už to bylo trochu horší. Ale naštěstí s námi jezdí lidé různých schopností a v tomto případě byla absolutní výhrou fyzioterapeutka Lenča.

Po několika masážích, jejichž bolest nejde ani slovy popsat (ale tak jsem tvrďák, že…), mi vrátila skoro všechny obratle tam, kam patří, a já se dokonce mohl poslední den vrátit na svah. Tož, šikovné holky s námi jezdí!

No ale zpátky k zážitkům z ježdění, ty jsou přece podstatné! Dokonce i vlekaři nám dnešní suprový den chtěli maximálně zpříjemnit a tak se rozhodli spustit do provozu lanovku La Pendine, která vede na úplný vrchol střediska (2750 m. n. m.).

Sice předtím odpálili pár lavin, ale i tak nám tam nahoře nechali dost „matroše“. Navíc ten výhled, který se nahoře nabízel! No asi 20 minut jsme tam stáli a jenom fotili (fotky najdete v naší galerii nebo Facebooku) a užívali si to panorama.

A když už bylo fotek dost, vrhli jsme se do těch nadýchaných peřin. Do svahů, po kterých minimálně po dobu 3 posledních dní nikdo nejel. Bez jakýchkoliv vyjetých stop a známky přítomnosti člověka.

No, asi si to dovedete představit. Hlavně pro ty, co freeride předtím nikdy nezkoušeli, to byl nepopsatelný zážitek. Podepsat se svou stopou na svah chtěla ale samozřejmě spousta lidí, takže po necelých 2-3 hodinkách to už vypadalo trošku jinak. To už jsme ale my, zkušení layňáci, byli tímto pocitem nabažení a následovala opalovací zevlpauza v našem basecampu.

Odpoledne pak přišla na řadu divočina v již zmiňovaném bazénu, který jsme vzali hromadně útokem, a v jednu chvíli nás tam bylo takových 20-30. Z balkónu hrála hudba, dokola hromady sněhu a mezi námi pořád něco kolovalo, takže „pool párty“ jak se patří!

Akorát ta voda mohla být trošku teplejší. Není ale nic lepšího než se pořádně vyválet v hromadách sněhu a pak si hopsnout zpátky. A rázem to má pocitově tak o 10 stupňů víc.

Večer pak následovala „pizza night“, kdy jsme si rezervovali místní restauračku la Chaumiére a dali si pořádně do nosu! A potom už tradičně jak jinak než mejdan na pokojích!

Šestý den: Opět hezké počasí ve Francii, hromada sněhu

Další den a opět vymetená obloha, slunko pečící jak trouba na 180 stupňů a všude hromady sněhu!

Na dnešní den jsme se rozhodli uspořádat výšlap na Col du Bal (2601 m. n. m.) za nejlepším freeridem, který tohle středisko nabízí.

Během asi 20 minutového hiku si člověk říká, jestli to stálo za to, taková námaha. Ale jakmile se dostane na vrchol a vidí to vše kolem sebe, jakmile jde po úzkém hřebeni a vidí kolem sebe ty příkré svahy a jakmile se poprvé vrhne do toho freeridového ráje, ztratí všechny pochybnosti!

Tohle by si měl vyzkoušet každý! Prostě zážitek na celý život! Když už jste v Puy St. Vincent, tak tam jděte! Nikde nikdo, jenom vy a území o velikosti asi 10 km² zasypané tolika sněhem, že v Soči by jim to stačilo ne na 1, ale na 3 olympiády! Ten zážitek přebije i následnou bolest nohou, která musí pochopitelně po tak dlouhém pojezdu ve volném terénu přijít! Ale fakt to stojí za to!

Zevlení a Layno párty (jak taky jinak na našem zájezdu)

Odpoledne pak byla na programu promítačka hokeje. No, mohlo to dopadnout líp, ale naštěstí jsme si uměli i tak spravit náladu.

Večerní mega párty v místním klubu byla legendární! Klub naplněný k prasknutí! Dokonce tak, že se improvizovaně začala vytvářet i párty venku! Pařilo se jak za mlada, kluci roztáčeli holky, holky roztáčely své sexy zadky a barmani roztáčeli hektolitry piva!

Byli jsme tak rozjetí, že někteří si po příchodu do residence dali ještě noční „zakázané“ koupání v bazénu! Jiní pokračovali v nastoleném tempu „normálně“ na pokojích.

Sedmý den: Vánice

Po 2 azurových dnech přišlo to, co si možná někteří přáli – pořádná fujavice. Ne, že by někomu tyto podmínky ježdění zrovna vyhovovaly, ale aspoň měl opodstatněný důvod, proč zůstat na pokoji.

Takže pátý den ježdění se odehrával spíš na jednotlivých pokojích než venku na svahu. Ale i tak to stálo za to. Jedlo se a pilo, hrály se různé hry, na balkóně se pálily výtvory různých tvarů a chutí a ty měly takové účinky, že netrvalo dlouho a z balkónů nám začali lítat lidi.

Ale v jakém stylu! Backflipy, frontflipy, polonahé cudné děvy… to vše mohli spatřit ti, co v tu chvíli stáli pod naším balkónem. Naštěstí se skákalo do měkkého a některé jedince pohltila tato 2m hluboká bílá peřina natolik, že jim po dopadu šla vidět jenom hlava.

No aspoň, při snaze dostat se ven pobavili ostatní, že Čmeldo?

Ze sauny na pokerový turnaj

No a po tak náročném dni, to samozřejmě chtělo nějaký relax! A není nic lepšího než 2 hodinový veget v sauně, kde jsme vypotili všechen ten alkohol, co jsme stihli přes den zkonzumovat.

Na svěžesti vzduchu to bylo samozřejmě znát, ale naštěstí jsme měli sauny rezervovány jenom pro nás, takže jsme daný odér nemuseli nikomu vysvětlovat.

Po sauně pak následovala plánovaná dávka hazardu a to v podobě pokerového turnaje, kde se sešlo nakonec 7 hráčů a asi desítka přihlížejících.

Největší pozornost na sebe určitě stáhla jediná zástupkyně něžného pohlaví v tomto turnaji Klárka, která se zřejmě v rámci své strategie snažila působit na začátku hry spíše jako lehčí soupeř, nicméně ve chvíli, kdy to nikdo nečekal, zaútočila!

Jednou hrou dokázala vyřadit rovnou dva silné soupeře a nakonec obsadila skvělé 3. místo!

Osmý den: Poslední den lyžování ve Francii a koulovačka na závěr

A co by to bylo za poslední den ježdění, kdyby nás ráno nepřivítalo pořádně rozpálené slunce a jasná obloha. Tomu říkám vstávání. Takže sluneční brýle a opalovací krémy po denní odmlce opět v akci.

Někteří dokonce nechali na pokojích i bundy a poslední den chtěli ukázat, že to na svahu nejen neskutečně válí, ale že u toho i jakž takž vypadají. Možná právě kvůli hezkému počasí, možná však spíše kvůli dost chabému výkonu proti Švédsku, už málokdo sledoval hokejový zápas naší repre proti Lotyšsku, který se toho rána odehrával.

No naštěstí dopadl stejně dobře jako náš poslední den ježdění. A takové podmínky si přímo říkaly o opětovný výšlap na vrchol Col du Bal (2601 m. n. m.) a následný nepopsatelný freeridový zážitek z údolí Narreyroux. Někteří z nás to stihli dokonce 2krát.

Jste na zájezdu s Laynem unavení? I tak si najdete zábavu!

Po několika dnech už byla vidět na většině z nás nějaká ta únava, takže během projíždění kolem venkovního baru, který byl hned na rohu našeho ubytování, bylo možné potkat nejednoho layňáka dávajícího si pivo a gyros a opalujícího se na horském slunci.

Večer se strhla pořádná koulovačka a bylo vidět, že někteří to mají v malíku a místo bezhlavého házení sněhových koulí zvolili taktiku vyčkávání v dostatečné vzdálenosti. Tam si počkali, než se ti naspeedovanější vyřadí navzájem.

Samozřejmě takhle vychytralé byly hlavně naše holky, takže to nebylo překvapení, když jsem se po zdařilém headshotu soupeře ocitl mimo hru a vedle mě stáli pouze kluci. Z toho lze vyvodit jedno – holky to s koulemi umí prostě líp! Chlapi… pojeďte příště s náma, ať máme přesilu.

Pak následovala soutěž o layňácké kulichy a Jerky dobroty, v níž šlo pouze o jedno – trefit jednoho z organizátorů do hlavy. Teda to byl ten hlavní cíl, nicméně už po pár pokusech bylo jasné, že některým jedincům jde nejen o to se trefit, ale také udeřit co možná největší silou. No budiž, já tam nestál, takže jsem tuto snahu posvětil v Ceasarovském stylu – zdviženým palcem!

No a netřeba říkat, že se mnohým tato činnost líbila natolik, že vydrželi na onen živý cíl házet i poté, co už byla soutěž ukončena a ceny rozdány.

Hold být organizátorem někdy prostě bolí (o čemž jsem se mimo jiné přesvědčil také sám během natáčení na svahu).

“Zkusil bych vás na zájezd s náma lákat i v téhle části, ale čím víc vás Layňáků bude, tím větší bídu jako organizátoři dostáváme…”

Večer pak poslední párty, opět ve velkém stylu! Ještě aby ne, když je to poslední noc! No, někteří z nás jeli i nonstop!

Poslední dva dny: Konec zájezdu do Francie a odjezd domů

Následujícího rána už nás čekalo jediné – vystěhovat se, podívat se naposled na krásné místní panorama a vyrazit směr domů! Po cestě ještě rychlá zastávka v supermarketu, nakoupit nějaké ty dárky domů, aby se neřeklo a mohla začít autobusová seznamovačka č. 2.

To je jedno, že už se všichni moc dobře známe, seznamování není nikdo dost. Sám za sebe můžu s klidem říct, že jsem si zájezd neskutečně užil a to i přes mé zranění a organizační povinnosti.

Perfektní středisko, nádherné počasí, bomba sněhové podmínky, ale hlavně super banda lidí, díky kterým byl tenhle zájezd legendární a nezapomenutelný!

Díky moc všem a doufám, že se s vámi všemi uvidím na jednom z našich dalších zájezdů! A taky doufám, že za tohle všechno dostanu aspoň bod!

Koukni se na celou foto galerii z tohoto termínu ZDE.

Zájezd do Norska pohledem Týny

Posted on 30/08/202205/11/2024 by vimmer.tomas

Mezi naše pravidelné každoroční zájezdy patří i zájezd do Norska. Jednoho takového “výletu” se zúčastnila i Týnka, která se společně s jejími sestrami staly Layňačkami roku 2022. Lákalo je hlavně dobrodružství, krásná příroda, dobrá parta a objevování neznáma.

Dost ale řečí, ať k nám tomu něco víc napíše sama Týna.

A ještě než začneme, nasdílíme tu s vámi hned na začátku pocity, které Týnka z Norska měla a co o něm řekla:

„Norsko je země s nejkrásnější přírodou v Evropě“

Hurá do autobusu a zájezd do Norska může začít

Naše dobrodružství začalo, když jsme se dopravili s naší veškerou bagáží na stanici metra Opatov. Nastoupili jsme do busu s dalšími účastníky a vyrazili vzhůru. Jenže moc daleko jsme nedojeli, protože autobus musel mít povinnou přestávku a taky bylo potřeba doplnit klimatizaci na cestu.

Takže jsme měli hned hodinovou pauzu u billy v Písnici.

Cesta autobusem byla dlouhá, ale utíkala rychle. Postupně jsme se totiž, na čůracích pauzách, seznamovali s ostatními účastníky zájezdu.

Příjezd do Norska

Ráno jsme dorazili do Dánska, kde jsme se nalodili na trajekt, který směřoval do norského městečka Langesund.

Plavba trajektem trvala asi čtyři hodiny. Byla to obrovská loď, která měla vlastní heliport, spousta kajut a asi 10 pater. Prozkoumali jsme městečko, dali jsme si vodnici u útesů, smočili jsme nohy v moři a pokračovali jsme dále k nejznámějšímu dřevěnému kostelu Heddal Stavkyrkje.

Následoval příjezd do prvního kempu. Přišel velký AHA moment, že přes léto neni v Norsku moc velká tma a že nejsou vidět hvězdy na jihu.

Třetí den zájezdu do Norska a první výšlap

První výšlap byl na Gaustatoppen. Krásný výhled, panoramata. Spousta z nás se na vrcholku odměnila horkou čokoládou nebo vaflí.

Honza měl celkem velkou představu, že naše tempo bude rychlé (to ještě totiž nevěděl, co za materiál na tomto zájezdu má) a stihneme to za určený čas, který řekl, jenže když zjistil, že někteří účastníci zájezdu jsou trochu šnečci, svůj time management přizpůsobil.

Po výšlapu jsme se jeli podívat do městečka Rjukan. Konal se zde menší festival. Ochutnali jsme jejich místní pivo, který bylo celkem nic moc a vydali jsme se na cestu zpátky do campu. Druhý večer v Norsku proběhl seznamovací kroužek.

Norský národní park Hardangervidda

Další den jsme se vydali na túru do národního parku Hardangervidda. Kdo chtěl mohl jet nahoru i dolu nejstarší lanovkou v Evropě, která se jmenuje Krossbanen.

Naše menší skupina to zvládla nahoru i dolu pěšky. Odpoledne jsme se přesunuli do dalšího kempu – dokonce českého, kde byla možnost večer využít saunu a vodní chany (káď s horkou vodou).

Pátý adrenalinový den – sjíždění Norských vod.

Dnešní dopoledne bylo adrenalinové. Dostali jsme neopreny, vesty, helmy a pádla a vydali jsme se na divokou řeku. Sjížděli jsme jí na raftech s instruktory.

Před sjezdem jsme byli řádně proškoleni, co máme dělat, když vypadneme z raftu, kdy máme pádlovat, kdy ne a zkrátka vše, aby byla zajištěna naše bezpečnost.

Voda byla dost ledová, na konci jsme se koupali a shazovali ostatní do vody. Byl to skvělý zážitek, instruktoři jsou opravdu profíci. Odpoledne jsme šli na menší procházku kolem jezera v městečku Geilo a večer byla sauna a chany.

Šestý den u nádherných vodopádů Vøringsfossen

Ráno jsme měli malou procházku kolem vodopádů Vøringsfossen a poté následoval trek kolem čtyř vodopádů. Bylo na každém zda se podívá ke všem čtyřem.

První vodopád byl poměrně kousek a od něj začalo brutální stoupání do kopce. Na tento trek se opravdu hodila pevná obuv, protože jsme se občas brodili vodou.

Dostali jsme se k třetímu vodopádu a trochu nás začal tížit čas. Čtvrtý vodopád byl ještě kousíček cesty a začali jsme diskutovat jestli se tam půjdem podívat nebo ne, díky debatě jsme ztratili pár minut, ale nakonec jsme to hecli a šli se podívat i k tomu čtvrtému a opravdu to stálo za to.

Navečer jsme se přesunuli do dalšího kempu u města Roldal. Zabalili jsme si věci na trek na Trolltungu.

Trek na Norskou Trolltungu a stanování

Počasí nám opravdu přálo. Tento trek byl pro některý z nás opravdu výzva. Šli jsme na těžko, počáteční stoupání bylo celkem hell. Většina skupiny, šla po asfaltové cestě, ale naše menší skupinka to vzala kamzičí cestou.

Po dvou hodinovém výšlapu jsme se dostali k menším vodopádu, kde jsme si zchladili nohy, nasvačili se a pokračovali jsme dále. Následující stoupání bylo jak na Václaváku. Spousta lidí šla nahoru a spousta lidí šla dolu.

Snažili jsme se jít co nejrychleji, abychom se nemuseli mačkat ve frontě a zároveň, aby nám nikdo nefuněl za krk. Vyškrábali jsme se k pěknému jezírku u kterého byl první sníh, tak jsme nelenili a hned jsme se šli zchladit. Od našeho kempovacího místa to bylo už kousek.

Postavili jsme si stany, najedli jsme se a pár lidí se vydalo na západ slunce, který byl vidět pouze trochu. Před spaním jsme si vypnuli pořádně stan, protože tam trochu foukalo, ale v noci byla šílená vichřice a někomu dokonce polámala tyčky od stanu.

Další den treku na Trolltungu

Další den jsme si sbalili věci a nechali jsme je v jednom stanu. Vyrazili jsme v 6.00, abychom měli čas na photoshooting (Fotogalerii klasicky naleznete na Layno Facebooku, nebo webové Galerii) a hlavně to mělo skvělou výhodu, po ránu je tam málo lidí.

Po třech hodinách jsme dorazili na Trolltungu, užili jsme si krásné výhledy, nasvačili se a vydali jsme se na cestu zpátky.

Počasí nám vyšlo úplně fantasticky, ráno bylo krásně a při zpáteční cestě začalo hodně lejt, ale naštěstí už jsme se vraceli dolu. Vrátili jsme se do kempu v městě Roldal.

Devátý den a odpočinek po našem výšlapu na Trolltungu

Dnes jsme se byli koupat v aquaparku v Saudě. Byl to příjemný relax po všech trecích. Náramně jsme si to užili, kluci ukázali své akrobatické dovednosti na skokanských můstcích.

Poté následovala panoramatická projížďka silnicí v oblasti Rogaland.

Po odpočinku hurá na další Norské vodopády: Langfossen

Další ráno jsme se zajeli podívat na dva mohutné vodopády jménem Langfossen a poté jsme se vydali na ledovec Buerbreen.

Nejdříve jsme dorazili k pěknému srubu, kde jsme si dali svačinku a pokračovali jsme nahoru. Opět jsme šli poměrně brzy, cestu nahoru jsme měli pro sebe.

Došli jsme až pod ledovec odkud byli krásné výhledy a vydali jsme se na cestu zpátky, protože už se nahoru hnalo stádo jiných turistů.

Tento večer se hrály společenské hry.

Poslední čtyři dny zájezdu

11. den zájezdu do Norska

Sbalili jsme si všechny věci a přesunuli jsme se do kempu v Forsandu. Cestou jsme se stavili v outletu na nákup oblečení. Odpoledne jsme odpočívali a šli brzo spát.

12. den zájezdu: návštěva masivu Preikestolen

Brzy ráno jsme vyrazili na východ slunce na skalní masiv Preikestolen. Počasí bylo bombastický a zažili jsme božský panoramata. Vrátili jsme se do kempu, trochu se prospali a přesunuli jsme se k Mandalu. Následoval večerní chill out v kempu.

Odjezd z Norska a smutné loučení

Dopoledne jsme vyrazili do města, kde jsme dostali až do večera rozchod. Zašli jsme si na oběd, byli jsme se podívat na pevnosti, někteří jeli nakupovat.

Prošli jsme si i přístavní malý trh s rybami. Večer jsme se nalodili na trajekt. Tento byl o dost menší než první, uvnitř to vypadalo, jako v letadle a dost víc to houpalo.

Dalším dnem náš zájezd v Norsku končí.

Díky LAYNO a především Tomášovi a Honzovi za skvělou organizaci. Dalším výletům a dobrodružstvím ZDAR!

Týna

Layno: Chceš zažít podobné zážitky jako Týna?

Fotogalerii na tento zájezd najdeš na našem FB profilu ZDE.

Nebo se podívej na galerii na našich stránkách ZDE.