Lyžování v Itálii
Loni jsme poprvé vyrazili na lyžovačku do Itálie a to hned 2krát! Ze střediska Ponte di Legno/Passo Tonale jsme byli tak nadšení, že tam letos míříme znovu (14.-21. ledna). Zajímá tě, jaké lyžování v Itálii je nebo v čem se třeba liší oproti Francii? Tak čti dál, pokusím se to stručně shrnout.
Na začátek je fajn podotknout, že se samozřejmě záleží na konkrétním středisku, kam vyrazíš, protože i ty se v rámci Itálie nebo Francie mohou dost lišit. Ve Francii jsme ale byli už v několika střediscích, takže na základě toho zkusím obecně porovnat mé dojmy z nich vs. dojmy z Passo Tonale.
Lidi aneb Italové vs. Francouzi
Ve Francii jsme zažili i střediska, která byla více “párty” a desítky šílených frantíků. Obecně jde ale říct, že jsou francouzi z layňáckého pohledu nudní, přízemní a úťáplí. To nejde ani trochu porovnat s horkokrevnými Italy. Ta odlišná mentalita a pozitivní, divoké naladění ucítíš v každém baru a restauraci, do které na svahu vkročíš. Veselí, přátelští, hluční, usměvaví – tak mám zafixované obsluhující Italy. S nadsázkou jde říct, že svým přístupem jsou francouzi ideální spíš pro turisty důchodového věku, kděžto Italové pro mladé, nevybouřené layňácké divočáky a divoženky. Italské apres-ski je prostě jiná liga.
Noční život a noční klid
Tady dává Itálie Francii taky na prdel! Samozřejmě opět záleží – jsou střediska ve Francii, kde jsou parádní kluby nebo párty (jako např. dnes už bývalá legendární Skibiza v Puy nebo La Grotte du Yeti v Les Sybelles). Ale většinou je ve vesničce nějaké jedno místo, kde to možná o něco víc žije, ale jinak jsou to spíš restaurace a na ulicích je klid a nedej bože, když se hlasově projevíš trochu víc nahlas. Italské střediska jsou oproti tomu hlučnější, je více míst, kde se něco děje. Prostě takový živější organismus žijící v ulicích italských středisek. S tím je i spojen noční klid – ve Francii se snažíme Layňáky korigovat (a musíme říct, že poměrně s vysokou úspěšností) v tom, aby nebyli na apartmánech uřvaní, protože si můžou stěžovat cizinci a sousedním apartmánu, kteří to nahlásí na recepci. A pak je průser a průser může znamenat, že přijdou o kauci. V Itálii to lidé ze sousedního apartmánu řešili tak, že zavolali policii (nutno podotknout, že při stejném hluku už by ve Francii přijela policie sama). Ti si ofotili občanky, přátelsky layňáky umravnili a byl klid. Nikdo nepřišel o peníze, žádná stížnost nikde a všichni spokojeni.
Žrádlo a pití
Italská kuchyně je ikonická a stejné to je na svahu. Mnohem větší výběr a i chutnější bych řekl. Pasta, pizza, saláty, polívky,…Francouzská kuchyně na svahu je, řekl bych méně rozmanitější, ne tak chutná a hlavně cenově i krapet dražší, pokud si pamatuji. A pak jsou tady ještě drinky. Bombardino, aperol spritz, pivko, káva,..opět krapet levnější a větší výběr, ze kterého vybíráš…
Počasí
Tady si ani jedna ze zemí nemá co vyčítat. Lyžařská střediska v obou z nich jsou po většinu roku zalitá sluncem a je dost pravděpodobné, že z obou destinací se budeš vracet tzn. “na pandu”.
Vzdálenost
Úplná pohoda! Jasně, do Rakouska to máš asi blíž, ale tohle je i tak hodně příjemný bonus. V tom Francie nepochybně zaostává (pokud teda neletíš). Z Česka to máš nějakých 800-900 km (do Tonale), což znamená jenom pár hodin strávených v autě. A pokud máš dobré spolujezdce, tak to uteče jedna radost!
V tomto článku se snažím vyzdvihnout pozitiva Itálie a ne hanit Francii jako lyžařské destinace. Ta má oproti Itálii samozřejmě taky nespočet výhod – cenově levnější, ubytka blíž ke svahu, prázdnější sjezdovky,…Obě jsou super a stojí za to je navštívit!